Med patří mezi nejstarší potraviny, které člověk využívá. Lidé objevili sběr medu už někdy před 10 – 15 000 lety. Jak ve starověkém Egyptě, tak v antickém Řecku mu byly připisovány přímo božské vlastnosti. Naši slovanští předkové ho považovali za skutečný dar přírody – nejen jako sladidlo, ale i zdroj energie a síly. Přidával se do pokrmů, mléka, piva či medoviny, která bývala běžným nápojem. Máme důkazy o tom, že staří Slované již v 5. století po Kr. chovali včely a med se dlouho používal jako univerzální sladidlo, dokud se nezačal používat ve větší míře rafinovaný cukr. 
Z hlediska výživy byl med jedním z hlavních zdrojů snadno využitelných sacharidů. Dnes se k němu vracíme nejen pro jeho chuť, ale i díky novým poznatkům o jeho vlivu na zdraví, hormony a regeneraci.

Med bývá považován za jednu ze superpotravin. Nejen, že se používal na přípravu nejrůznějších jídel, například do různých sladkých placek, ale měl i hojivé vlastnosti. Jeho antioxidační a antiseptické účinky byly známy lidem už od starověku. Bývá považován za přírodní antibiotikum. Dodnes se med používá při léčbě bolestí v krku a při kašli. Kromě sladkosti bývá oceňován i pro svůj obsah mnoha vitamínů a minerálů. Cukry v medu jsou sladší a dodají více energie než umělá sladidla. V dnešním článku se zaměříme na med jako součást sportovní výživy.

Nutriční profil a role medu ve výživě

Z nutričního hlediska tvoří med zhruba 80–82 % sacharidů, především fruktóza a glukóza, kolem 17 % vody a malé množství minerálů, enzymů, aminokyselin a antioxidantů. Poměr fruktózy a glukózy v medu se liší podle druhu medu a podmínkách zpracování. V průměru med obsahuje přibližně 38 – 40 % fruktózy a asi 31 – 35 % glukózy. Tento poměr ovlivňuje sladkost a konzistenci medu, protože fruktóza je sladší a méně náchylná ke krystalizaci než glukóza.

Nejzajímavější na medu nejsou kalorie (1 lžíce ≈ 60–65 kcal), ale jeho bioaktivní složky – flavonoidy, fenolické kyseliny, enzymy a stopové minerály (vápník, draslík, hořčík, zinek). Tyto látky mají antioxidační a protizánětlivý účinek, což z něj dělá více než jen obyčejné sladidlo.

Jedna polévková lžíce medu obsahuje přibližně 17 g sacharidů. To z něj činí poměrně zajímavou alternativu do předtréninkových jídel. Pokud se chcete vyhnout například komerčním gainerům, pak pouvažujte o medu jako o možné tekuté variantě.

Jaký med vybrat? Pasterovaný vs nepasterovaný

Dnes se často setkáváme se dvěma druhy medu – pasterovaným (tepelně upraveným) a nepasterovaným (surovým).
Pasterovaný med se krátce zahřívá, aby se zabránilo jeho krystalizaci a prodloužila trvanlivost. Tento proces ale zároveň ničí část enzymů, antioxidantů a dalších bioaktivních látek, které přispívají k jeho zdravotním účinkům.
Nepasterovaný (surový) med si naproti tomu zachovává původní enzymy, pylová zrna i přirozené bakterie mléčného kvašení, které mohou podporovat zdraví střevní mikrobioty a imunitu. Pro sportovce a aktivní jedince, kteří hledají přirozený zdroj energie a regenerace, je tedy ideální volbou právě nepasterovaný med z lokálních zdrojů.

Med a testosteron – co říká věda

Poslední roky přinesly zajímavé poznatky o tom, že med může ovlivnit hormonální rovnováhu, konkrétně hladiny testosteronu.
Vědecké práce naznačují několik mechanismů, jak by mohl med působit:

• Zvyšuje luteinizační hormon (LH), který stimuluje tvorbu testosteronu ve varlatech.

• Chraňuje Leydigovy buňky před oxidačním poškozením a podporuje jejich funkci.

• Zvyšuje expresi genu StAR, který je klíčový pro syntézu steroidních hormonů.

• Může inhibovat aromatázu, enzym přeměňující testosteron na estrogen.

Tyto mechanismy popsala přehledová studie [1] Abdulaziz & Omari, 2019, Mechanisms of Honey on Testosterone Levels. Další výzkum [2] ukázal, že kaliandrový med podávaný podvyživeným zvířatům zlepšil jejich hladiny testosteronu a zdraví varlat.

Je ale nutné dodat, že většina těchto studií byla provedena na zvířatech, nikoli na lidech. U lidí zatím chybí dostatečné množství dat, aby bylo možné tvrdit, že „med zvýší testosteron“.
Reálně však může podpořit hormonální rovnováhu tím, že chrání tělo před oxidačním stresem a podporuje celkovou regeneraci.

Med a jeho vliv na spánek a regeneraci

Kvalitní spánek je klíčem k hormonální rovnováze a regeneraci svalů. A právě zde může mít med velice praktickou roli, kterou ocení každý nadšenec silového tréninku.

Několik studií ukazuje, že med zlepšuje kvalitu spánku:

Studie, uvedená v Clinical Nutrition z roku 2018 [3], ukázala, že kombinace mléka a medu zlepšila spánkové parametry u pacientů se špatnou kvalitou spánku.

Klinické pozorování, provedené na Univesity of Saskatchewan [4] v roce 2023 prokázalo, že med může přirozeně prodloužit spánkové cykly a snížit noční probouzení.

Med uvolňuje glukózu postupně, což udržuje stabilní hladinu cukru v krvi během noci a podporuje přeměnu tryptofanu na serotonin a melatonin – neurotransmitery odpovědné za relaxaci a spánek.[5]

Například studie z roku 2019 (Ranneh et al., Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine) uvádí, že antioxidanty v medu mohou chránit Leydigovy buňky ve varlatech před oxidačním stresem – což je klíčové pro tvorbu testosteronu.

Další studie (Al-Waili et al., 2012, Journal of Medicinal Food) zaznamenala, že příjem přírodního medu může zvyšovat hladiny luteinizačního hormonu (LH), který stimuluje produkci testosteronu.
Tyto efekty sice nejsou dramatické, ale mohou podpořit přirozenou hormonální rovnováhu – zejména v kombinaci s kvalitním spánkem, tréninkem a výživou.

Díky svému složení může být med ideální pro večerní zklidnění po tréninku.

Tip na večer: mléko s medem a kořením („Golden Milk“)

Med je také známý svým vlivem na spánek a noční regeneraci. Obsahuje totiž malé množství glukózy, která pomáhá stabilizovat hladinu cukru v krvi během noci a podporuje uvolňování serotoninu – prekurzoru hormonu melatoninu.
Mnoho sportovců používá osvědčený tip: teplé mléko s medem a špetkou kurkumy či skořice (tzv. golden milk). Tento nápoj pomáhá uvolnit tělo i mysl, zlepšit kvalitu spánku a tím i regeneraci po tréninku.

Recept:

• 200 ml plnotučného mléka (nebo rostlinné alternativy)

• 1 lžička medu

• špetka skořice, kurkumy a zázvoru

• volitelně špetka muškátového oříšku nebo vanilky

Postup:
Zahřej mléko na cca 60 °C, přidej koření a po mírném zchladnutí vmíchej med (nevařit – ztrácí enzymy).
Pij asi 30 minut před spaním.

Proč to funguje:
Mléko dodá tryptofan → serotonin → melatonin.
Med pomáhá stabilizovat glykémii a zklidňuje nervovou soustavu.
Kurkuma a skořice působí protizánětlivě a antioxidačně.

Výsledek? Lepší spánek, regenerace i hormonální rovnováha.

Závěr

Med není jen sladidlo, ale přírodní potravina s překvapivě širokým účinkem – od podpory hormonální rovnováhy přes zlepšení spánku až po regeneraci svalů.
Pokud chceš z medu získat maximum, sáhni po nepasterovaném medu z lokálních zdrojů a zkus ho zařadit například večer v kombinaci s mlékem a kořením.
Malá lžička medu denně může být jednoduchým, ale účinným krokem k lepší výkonnosti i zdraví.

Autor: Jaroslav Polánský

Reference:

[1] Saleem Ali Banihani et al., 2019, Mechanisms of Honey on Testosterone Levels; Heliyon.2019, Jul 4;5(7):e02029. doi:10.1016/heliyon.2019.e.02029, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6612531/?utm

[2] Rahma N., Wurlina W. et al., 2021, Kaliandra Honey improves testosterone levels, diameter and epithelial thickness of seminiferous tubule of white rat (Rattus norvegicus) due to malnutrition through stimulation of HSP70; Open Veterinary Journal, 2021 Aug 10;11(3):401–406. doi10.5455/OVJ.2021.v11.i3.11 https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8541709/?utm

[3] Ali Fakhr-Movahedi, Majid Mirmohammadkhani et at., 2018, Effect of milk-honey mixture on the sleep quality of coronary patients: A clinical trial study, Clinical Nutrition Espen, Volume 28,  December 2018, Pages 132-135; https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S2405457718303061?utm

[4] https://clinicaltrials.gov/study/NCT04207281?utm=

[5] Muhammad Faiz Zulkifli et al.,2024; Exploring honey potential as a functional food for natural sleep aid; Food&Fuction,2024 Sep 30;15(19):9678-9689.doi: 10.1039/d4fo02013h. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/39248637/